Možná jste si po pravidelné návštěvě veterináře všimli v očkovacím průkazu vašeho psa zkratky „DHPPi“ a zajímá vás, co to znamená. „D“ je zkratka slova „distemper“, což je anglický výraz pro psinku, která je považována za jedno z nejzávažnějších onemocnění, kterým se váš pes může nakazit.
Jelikož psinka může nakažené zvíře velmi rychle usmrtit, váš pes musí být proti tomuto onemocnění očkovaný. Očkování proti psince je jednou ze základních vakcín pro psy, společně s vakcínami proti psí parvoviróze, infekční hepatitidě psů (vyvolané psím adenovirem typu 1) a vzteklině (v zemích, kde se vzteklina vyskytuje).
V dalším textu se dozvíte podrobnější informace, které by měl znát každý majitel psa.
Co je psinka?
Psinka je vysoce nakažlivé a často smrtelné onemocnění virového původu, které postihuje respirační, gastrointestinální (GI) a nervový systém psů. Virus vyvolávající psinku je blízce příbuzný viru spalniček. Psinka postihuje více tělních systémů a způsobuje závažné onemocnění spojené s rozsáhlým poškozením organismu, které se obtížně léčí.
Jak se psinka šíří?
Psinka se šíří zejména respiračními sekrety, které zvíře vylučuje např. při kašlání a kýchání, podobně jako se šíří nachlazení u člověka. Když nakažený pes nebo infikované volně žijící zvíře kašle, kýchá nebo štěká, uvolňují se do prostoru kapénky aerosolu, jejichž prostřednictvím se mohou nakazit zvířata v bezprostředním okolí. Infekční kapénky také kontaminují okolní povrchy (včetně krmiva a misek na vodu). Kýchnutím může pes šířit infekční kapénky až na vzdálenost 7,6 metru, což znamená mimořádně vysoké riziko vystavení viru.
Virus naštěstí v prostředí příliš dlouho nepřežívá a snadno jej ničí dezinfekční prostředky. Nakažený pes však může virus přenášet po dobu až dvou či tří měsíců, což významně ohrožuje ostatní psy v jeho okolí.
Pro psy jsou rizikem i volně žijící zvířata vyskytující se v okolní přírodě (psinku může přenášet mj. pes dingo, šakal čabrakový, jezevec, cibetka a ženetka).
Březí feny mohou virus transplacentárně přenést na svá štěňata.
Jaké jsou příznaky psinky?
Psi nakažení psinkou většinou vykazují širokou škálu příznaků v závislosti na stadiu infekce. Bezprostředně po nakažení se virus replikuje v lymfatických tkáních respiračního traktu a poté se šíří do ostatních částí lymfatického systému, respiračního traktu, gastrointestinálního traktu, centrální nervové soustavy a dalších životně důležitých tělních systémů. Obecně platí, že příznaky se obvykle objevují ve dvou stadiích.
První stadium se obecně vyznačuje očními, respiračními a/nebo gastrointestinálními příznaky, včetně všech nebo některých z těchto symptomů:
- horečka (u většiny psů se horečka objeví 3 až 6 dnů po nakažení),
- snížený příjem krmiva,
- deprese,
- hnisavý výtok z očí,
- hnisavý výtok z nosu,
- kašel,
- dýchací potíže (dyspnoe),
- zvracení,
- průjem.
S postupujícím onemocněním se u některých psů objevují neurologické příznaky, neboť virus napadá centrální nervovou soustavu. Jedná se o příznaky druhého stadia psinky:
- naklánění hlavy,
- pohyb v kruhu,
- částečná nebo úplná paralýza,
- záchvaty,
- nystagmus (rytmický kmitavý pohyb očí)
- svalové záškuby,
- křeče doprovázené zvýšeným sliněním a žvýkáním,
- v řadě případů i úhyn.
Kteří psi jsou psinkou ohroženi nejvíce?
Onemocněním jsou ohrožena zejména nevakcinovaná štěňata mladší čtyř měsíců, riziko však hrozí všem neočkovaným psům.
Pokud si u svého štěněte povšimnete jakýchkoli příznaků psinky, okamžitě se obraťte na veterinárního lékaře.
Jak se psinka léčí?
Psinka bohužel není léčitelná. Zvířata s pozitivním výsledkem testu na psinku je nutné izolovat od ostatních zvířat a obvykle i hospitalizovat.
Veterináři psinku diagnostikují na základě kombinace posouzení klinických příznaků a výsledků diagnostických testů. Po stanovení diagnózy je možné psům poskytnout pouze podpůrnou léčbu. Veterinární léčba se může zaměřit na úlevu od průjmu a zvracení a na kompenzaci související dehydratace, na zmírňování neurologických příznaků (např. záchvaty), respirační podporu při pneumonii a na prevenci vzniku sekundárních infekcí.
Míra přežití a doba trvání infekce závisí na kmeni viru, který onemocnění vyvolal, a na odolnosti imunitního systému psa. U psů, kteří psinku přežijí, se mohou rozvinout celoživotní závažné poruchy nervové soustavy. Dospělí psi mají větší šanci na přežití než štěňata.
Jak předcházet vzniku psinky?
Dobrá zpráva je, že nákaze lze v plném rozsahu předejít. Existuje několik opatření, díky nimž můžete svého mazlíčka před psinkou ochránit:
- Dbejte na to, aby vaše štěně nebo pes, kterého si osvojujete, absolvovali kompletní cyklus očkování proti psince, a to ve správném věku.
- Váš pes by měl mít po celý život aktuální očkování proti psince (tj. mezi revakcinacemi by neměly být nepřiměřené prodlevy).
- Chraňte svého psa před infikovanými psy a volně žijícími zvířaty.
- Se socializací štěněte nezačínejte dříve, než absolvuje kompletní základní cyklus vakcinace proti psince – zejména to platí pro místa, kde se potkává větší množství psů (parky pro psy, výcvikové kurzy, zařízení zaměřená na hlídání psů apod.).
- A to nejdůležitější na závěr – v případě jakýchkoli dotazů nebo obav se vždy obraťte na svého veterinárního lékaře.