Vnější paraziti. Část 1

Přichází jaro a s ním i prodlužování dnů a oteplování. Slunečné dny nás vybízejí k delším procházkám s našimi psy. Stáváme se aktivnější, ale nejsme jediní. Musíme si uvědomit, že to je nejlepší období pro vnější parazity. Blechy a klíšťata jsou pro naše domácí mazlíčky velmi nebezpeční, protože přenáší mnoho onemocnění. Níže uvádíme krátkou sumarizaci chorob, které jsou jimi přenášené.


Klíšťata
Klíšťata jsou vnější parazité, patřící do skupiny Arachnidae. Každé vývojové stadium klíštěte – larva, nymfa a dospělec – vyžaduje ke svému růstu krev. Klíšťata většinou sají na teplokrevných zvířatech. Napadají myši, zajíce, kočky, krávy a jiná zvířata. Jejich hlavní období je mezi březnem a listopadem, nicméně mohou se objevit i dříve nebo být aktivnější déle, všechno to záleží na teplotě. Klíšťata nemusíte vidět jen v lese nebo na louce. Často se s nimi setkáváme i v centrech měst, parcích nebo trávnících.

Nejčastější choroby přenášené klíšťaty jsou:


Babezióza – jedno z nejnebezpečnějších onemocnění u psů. Po infikování jednotliví parazité ničí červené krvinky svého hostitele. Toto pak vede k závažné anemii případně žloutence. Toto onemocnění se vyskytuje prakticky po celé Evropě s různou intenzitou v různých místech. Tento parazit je přenášen pijákem lužním (Dermacentor reticulatus) a hnědým klíštětem psím (Rhipicephalus sanguineus).


Lymeská borelióza – jedná se o chronické onemocnění způsobené bakterií Borrelia burgdorferi. Všechna stadia klíštěte mohou být nosiči (larva, nymfa a dospělec). Roznáší onemocnění slinami, jakmile se zakousnou do oběti. Bakterie se pak dostávají do krevního oběhu a později do orgánů, nervového systému a kloubů. Bakterie můžou přežívat dlouhou dobu v synoviální tekutině a nervovém systému. To je důvod, proč psi často mají dlouhodobé, bezpříznakové infekce.


Anaplazmóza – je způsobená bakterií Anaplasma phagocytophilum. Onemocnění rozšiřují klíšťata rodu Ixodes ricinus. Bakterie napadají u psů bílé krvinky. První příznaky se objevují 4-11 dnů po iniciální infekci. Psi bývají apatičtí, ztrácí apetit, mají vysokou horečku, kulhají kvůli bolestivosti kloubů. Může se vyskytnout i zvracení, krvácení a neurologické příznaky.


Ehrlichióza – je infekční onemocnění postihující mnoho orgánů v těle. Je způsobené riketsiemi z rodu Ehrlichiaceae. Odhaduje se, že asi 12-21% klíšťat jsou nositelé této bakterie. Bakterie poškozují kostní dřeň, snižují počty červených a bílých krvinek a krevních destiček.


Blechy
Blechy jsou malé, stranově zploštělý, bezkřídlý hmyz, jehož dospělci se živí krví savců. Dospělé samice klíšťat se nejprve musí nasát krví, aby pak mohly naklást vajíčka. Bleší vajíčka se nepřichytávají na srsti, ale padají na zem. Vypadají jako malinké, lesklé bílé kuličky viditelné pouze při velkém zvětšení. Čerstvě vylíhlá larva vypadá jako malá housenka a je pouhým okem prakticky neviditelná. Larvální stádia blech se vyhýbají suchým a slunným místům, schovávají se ve škvírách v zemi, kde se zakuklí. V této formě je blecha extrémně rezistentní k vlhkosti a teplotě a zůstává ve formě kukel, dokud jí pohyb vzduchu v okolí neukáže, že se blíží potenciální hostitel. Blechy jsou aktivní celoročně.

 

Blechy mohou vyvolat bleší alergii. Jedná se o přemrštěnou reakci imunitního systému na protein v bleších slinách. Jako důsledek intenzivního škrábání pak dochází k sekundární bakteriální infekci, která se manifestuje jako lokální dermatitida. Mezi další onemocnění spojené s blechami patří bartonelóza, hemoplazmóza a riketsióza. Navíc jsou blechy mezihostitelé tasemnic.