POFT

Vliv změn charakteru ročních období na chování zvířat

Když se řekne klimatická změna, jako první nás přirozeně napadne oteplování. Jako varování před důsledky oteplování a měnícího se charakteru ročních období jsou nám často předkládány fotografie ledních medvědů uvězněných na nevelkých ledových krách osamoceně plujících po moři. Zdá se, že argumenty ochránců přírody zní přesvědčivěji, když je doprovázejí takto výřečné výjevy.

Následky klimatických změn však nejsou vždy tak nápadné a snadno prokazatelné. Příkladem může být dopad klimatických změn na chování našich domácích mazlíčků, který není snadno rozpoznatelný, a proto se často podceňuje. Ovšem fakt, že něco není zjevné na první pohled, neznamená, že to neexistuje.

Jen si vzpomeňme, jaký vliv má počasí na nás, na to, kolik máme zrovna energie nebo jakou máme náladu. Slunečné jarní dny v nás obvykle vyvolávají pocity vitality a radosti, zatímco když prší, cítíme se sklesle a do ničeho se nám nechce. Dalo by se říci, že totéž platí pro domácí mazlíčky. Jejich náladu a chování ovlivňují výkyvy teplot, déšť, sníh, slunce a dokonce i změny atmosférického tlaku.

Vliv klimatických změn na chování společenských zvířat

Změny klimatu jsou výzvou pro nás i pro naše zvířata. Je to jako s každou změnou – na všechno nové si nějaký čas zvykáme a hledáme způsoby, jak se s tím vypořádat.

Je tedy zcela normální, že zvířata se v této fázi přizpůsobování chovají neobvykle. Postavit se jakékoliv výzvě totiž znamená adaptovat se fyzicky a mentálně novým podmínkám. A pokud se určitým způsobem aktivuje tělo a mysl, nevyhnutelně to ovlivní i chování.

Klimatické změny a fobie z hlasitých zvuků

Vlivem měnícího se charakteru ročních období se i v oblastech, kde dříve sotva sprchlo, vyskytují bouřky doprovázené hromy a blesky. V oblastech, kde jsou bouřky a hromobití běžné, se zvyšuje intenzita těchto jevů a prodlužuje se jejich trvání.

Většina zvířat je od přírody citlivá na zvuky a hromobití během bouřek je pochopitelně děsí. Celý problém ještě zhoršuje fakt, že lidé strach z hlasitých zvuků za významný stresový faktor nepovažují. Z toho důvodu mohou majitelé domácích mazlíčků extrémní klimatické jevy, jako jsou bouřky s hromobitím, dlouhodobě podceňovat. Strach zvířat z hlasitých zvuků neberou vážně a nechají problém zajít až do bodu, kdy se u zvířete rozvine generalizovaná fobie ze zvuků. Zvíře trpící generalizovanou fobií ze zvuků vykazuje příznaky strachu a úzkosti i v reakci na nepříliš výrazné zvukové podněty, jejichž zdrojem může být například vítr, vzdálený rozhovor lidí na ulici, sousedův radiopřijímač nebo fén na vlasy.

Čím intenzivněji zvíře reaguje na zvuk vyvolávající fobii, tím déle trvá, než se fobie zbaví. To samozřejmě negativně ovlivňuje jeho celkový zdravotní stav, pohodu a chování. Dříve byly fobie vyvolané hromobitím zaznamenávány pouze u dospělých psů. Dnes jsou tyto fobie čím dál častější i u mladých psů, a co je ještě zvláštnější, také u koček všech věkových kategorií.

Klimatické změny a tepelný stres

Když se řekne změna charakteru ročních období či klimatická změna, jako první se nám pravděpodobně vybaví problémy spojené s globálním oteplováním.

Přirozeným mechanismem regulace tělesné teploty u psů je zrychlené dýchání s vyplazeným jazykem – psi tak uvolňují tělesné teplo a vdechují chladnější vzduch. Tento jednoduchý, nicméně účinný systém ochlazování však funguje pouze při teplotách prostředí do 32° C. Pokud je tepleji, tento mechanismus selhává, a u psů může dojít k vyčerpání z horka nebo mohou dostat úpal. Toto riziko je ještě vyšší u brachycefalických plemen psů a koček, kterým se hůř dýchá i za normálních podmínek. Vyčerpání z horka a úpal jsou život ohrožující stavy, které vyžadují okamžitou pomoc veterináře.

Vzhledem k probíhajícímu globálnímu oteplování se riziko, že psy postihne vyčerpání z horka, zvyšuje. Výzkumy navíc prokazují, že nejčastější příčinou úmrtí související s přehřátím organismu je ve skutečnosti extrémní fyzická námaha. Co to znamená? V podstatě to znamená, že desetiminutová procházka v extrémně parném počasí vašemu psu vyčerpání z horka nepřivodí, dvacetiminutová procházka v „běžném“ horku by však mohla. Hlavním důvodem je hustá srst, kvůli níž může být psovi velmi horko i v relativně snesitelném počasí. Navíc psi se v porovnání s lidmi nedokážou účinně ochlazovat pocením. V posledních letech hlásí veterináři u domácích mazlíčků dramatické zvýšení počtu případů úpalu.

Dalším problémem jsou betonové chodníky, které po vystavení přímému slunečnímu záření absorbují velké množství tepla, jež pak pomalu uvolňují. Pes si při chůzi po takto rozpáleném povrchu může popálit tlapy. Popáleniny jsou bolestivé a velmi dlouho se hojí.

Obecně platí, že domácí mazlíčci pobyt venku milují. Pokud však pobyt venku znamená riziko úpalu a popálenin, lidé z rozumných důvodů omezují dobu, kterou zvířata tráví ve venkovním prostředí. Už to je dostatečný důvod k tomu, aby se u zvířat objevily změny chování. Proto je vhodné poradit se s veterinářem o alternativních aktivitách, kterými zvířata nahradí činnosti, na které jsou zvyklá. V této souvislosti navíc není třeba připomínat, že pokud se zvíře zotavuje z úpalu nebo popálenin, chová se jinak, než obvykle.

Změny charakteru ročních období ovlivňují reprodukční chování zvířat

Reprodukční cyklus koček přímo souvisí se střídáním ročních období. Zatímco kocouři se mohou pářit celoročně, u samic je počátek říje spojen s prodlužováním dnů a jarním oteplováním. Vyšší teploty prostředí znamenají více reprodukčních cyklů ročně, což může u koček vést k populační explozi.

Více příležitostí k množení mají také toulavé kočky – mírnější zimu přežije více jejich koťat, z nichž vyrostou dospělé kočky, jež se dále rozmnožují. V podstatě jde o to, že kvůli oteplování vzniká začarovaný kruh, jehož důsledkem je přemnožení toulavých koček. Nekontrolovaný nárůst populace toulavých koček je vážnou hrozbou pro kočky, které chováme jako domácí mazlíčky. Pokud chodí vaše kočka ven, může se dostat do styku s toulavými kočkami, které přenáší potenciálně smrtelné infekční choroby.

Kvůli klimatické změně tráví domácí mazlíčci více času ve vnitřních prostorách

Kvůli extrémním výkyvům počasí a teplot dnes tráví domácí mazlíčci více času v domech a bytech. Procházky a pobyt venku zlepšují fyzický a mentální stav jak našich mazlíčků, tak nás samotných.

Dokonce i zcela běžná procházka je zdrojem dostatečného objemu fyzické aktivity. Pohyb je zásadní pro udržení zdravé tělesné hmotnosti. Více času doma a méně pohybu znamená vyšší riziko vzniku obezity. Obezita sama o sobě není nemoc, je však rizikovým faktorem řady život ohrožujících stavů. Obézní zvířata mají navíc často hormonální potíže. Tyto potíže obvykle souvisí se zvýšenou hladinou stresového hormonu kortizolu. Vysoká koncentrace kortizolu je spojována s úzkostí a problémy s chováním.

Většině domácích mazlíčků způsobuje stres už jen to, že je držíme v uzavřených prostorách. Zvířata mají přirozený sklon prozkoumávat okolí. Venku k tomu mají samozřejmě více příležitostí, což je mentálně zaměstnává a stimuluje. Nedostatek mentální stimulace často vyvolává potíže s chováním – psi rozkousávají, na co přijdou, protože se nudí, anebo zažívají tzv. úzkost z odloučení.

Změny charakteru ročních období mají vliv na nervový přenos

Kvůli klimatickým změnám se po všech stránkách zhoršuje počasí – zimy jsou mírnější, léta jsou parnější. Extrémní povětrnostní jevy jsou dnes navíc častější, intenzivnější a delší.

Studie provedená v roce 2015 prokázala, že povětrnostní jevy, jako jsou výkyvy počasí, ovlivňují funkci nervového systému a samotný nervový přenos.

Co je nervový přenos? Nervový přenos neboli neurotransmise je proces vzájemné komunikace mezi nervovými buňkami. Tuto komunikaci zprostředkovávají malé molekuly, kterým říkáme neurotransmitery. V okamžiku přenosu těchto molekul z jedné nervové buňky do druhé ve skutečnosti dochází k předání informace. Funkční nervový přenos je základ všech tělesných procesů.

Změny nervového přenosu vedou ke změnám chování a změnám řady vzorců a návyků, jako je spánek, příjem potravy a dokonce i motivace obecně.

Změny charakteru ročních období mají vliv na lidské chování

Všechno, co ovlivňuje naše chování, nepřímo ovlivňuje i chování našich zvířat. Představte si horký letní den, teplota pořád stoupá. Je logické, že se nám do takového vedra příliš nechce. Pokud nepůjdeme ven my, nepůjde ven ani náš domácí mazlíček.

Pobyt venku nabízí možnost pohybu a mentální stimulace. Pokud jsou zvířata uzavřena ve vnitřních prostorách, mohou se kvůli nedostatečné mentální stimulaci začít nudit. Problémy s chováním, např. strach z odloučení, mohou být také důsledkem toho, že se svými zvířaty trávíme málo kvalitního času.

Klimatické změny, přírodní katastrofy a migrace lidí

Důsledkem klimatických změn jsou povodně, hurikány, požáry a jiné přírodní katastrofy. Během takových událostí bývají lidé evakuováni a na místě katastrofy zůstává řada opuštěných zvířat. Důvodem je fakt, že evakuační plány málokdy počítají s domácími mazlíčky, a že záchranné tábory přijímají zvířata jen vzácně. Pokud opuštěná zvířata přežijí, obvykle končí ve zvířecích útulcích. Prostředí útulků u zvířat vyvolává změny chování. Většina z těchto změn souvisí s tím, že zvíře se ztratilo a je opuštěné. Pokud jeho problémy s chováním nikdo vhodným způsobem neřeší, dlouhodobě přetrvávají.

Dokonce i v případě, že evakuační plány s domácími zvířaty počítají a zvířata jsou přijímána do záchranných táborů společně se svými lidmi, nové prostředí je pro ně natolik stresující, že u nich vyvolává behaviorální problémy a změny.

Proč je pro naše domácí mazlíčky obtížné přizpůsobit se novým podmínkám?

Obecně platí, že zvířata se přizpůsobují změnám klimatu třemi způsoby:

  • adaptace v čase,
  • adaptace v prostoru,
  • adaptace vlastního chování.

Aby se zvířata dokázala adaptovat v čase, musí se změnit jejich fenologie a načasování některých zásadních událostí, např. rozmnožování. Adaptace v prostoru znamená, že zvířata se přesunou do oblastí s příznivějšími klimatickými a povětrnostními podmínkami. Poslední způsob adaptace je podmíněn změnou chování v reakci na měnící se faktory prostředí.

Teď, když jsme si vysvětlili různé způsoby adaptace zvířat, následuje logická otázka, proč se naši domácí mazlíčci prostě změnám charakteru ročních období nepřizpůsobí. Odpověď na tuto otázku je složitá a obsahuje několik argumentů:

  • Naše zvířata jsou na nás závislá. Pro divoká zvířata může být adaptace snadnější, neboť jsou nezávislá a odpovídají za to, co a jak dělají. Naši domácí mazlíčci jsou na nás závislí v podstatě úplně ve všem – krmíme je, staráme se jim o přístřeší a rozhodujeme o způsobu jejich života. Nemůžeme proto očekávat, že se přizpůsobí bez naší pomoci.
  • Klimatické změny již probíhají. V každé učebnici biologie se dočtete, že zvířata jsou mimořádně přizpůsobivá. To znamená, že i naši mazlíčci jsou mimořádně přizpůsobiví. Adaptace je nicméně dlouhodobý proces. Stejně jako evoluce. Nemůžeme očekávat, že adaptace proběhne ze dne na den. Změny charakteru ročních období jsou pro naše zvířata novou výzvou. Podmínky se mění tak rychle, že na ně přirozené adaptační mechanismy prostě nestačí.
  • Starší zvířata se přizpůsobují ještě obtížněji. Podobně jako starší lidé i starší zvířata mají s adaptací na nové podmínky více problémů než mladší jedinci. Stará zvířata navíc často trpí demencí a kognitivní dysfunkcí. Tyto průvodní jevy stáří snižují schopnost adaptovat se.

Jak můžeme svá zvířata chránit před dopady klimatické změny?

Základem účinného plánu ochrany je vzdělávání a poskytování informací. To zahrnuje zabezpečení volného přístupu k přesným a věcně hodnotným informacím. Je třeba zvýšit informovanost o nových hrozbách, spojených se změnami charakteru ročních období. A právě na zvyšování informovanosti se musí aktivně zaměřit veterináři a další profesionálové v oblasti péče o domácí mazlíčky (veterinární sestry, odborníci na chování a výživu zvířat, specialisté na péči o srst, cvičitelé atd.). Jejich povinností je vzdělávat majitele zvířat a poskytovat jim užitečné informace.

Dobře informovaní majitelé zvířat mohou své mazlíčky lépe chránit jednoduše tím, že provedou menší změny v jejich denním režimu. Tyto změny je však nutné zavádět ozvolna, neboť zvířata velmi lpí na svých návycích. Poradíme vám, co byste mohli dělat jinak:

  • Za horkých dnů choďte se svým mazlíčkem na procházky brzy ráno a pozdě večer. Naopak v chladném počasí s ním choďte ven spíše kolem poledne. Investujte do hraček, s nimiž si může váš mazlíček hrát uvnitř – získá tak potřebné fyzické a mentální podněty. Můžete s ním také hrát různé hry zaměřené na mentální stimulaci. Nejenže to vašemu zvířeti pomůže po mentální stránce, ale jsou to také cenné minuty kvalitního společného času navíc, které pozitivně ovlivní jeho chování.
  • Nedávejte svému zvířeti krmivo v nejteplejších částech dne. V horku se snižuje chuť k příjmu potravy. Na druhé straně, pokud váš mazlíček tráví hodně času venku v chladném počasí, dávejte mu kaloričtější krmivo, aby doplnil energii, kterou vynaložil na udržení tělesné teploty. Pokud si nejste jistí, jestli svému zvířeti dáváte správné krmivo ve správném množství, poraďte se s veterinářem nebo s pracovníky veterinární praxe.

Nedávejte svému zvířeti krmivo v nejteplejších částech dne. V horku se snižuje chuť k příjmu potravy. Na druhé straně, pokud váš mazlíček tráví hodně času venku v chladném počasí, dávejte mu kaloričtější krmivo, aby doplnil energii, kterou vynaložil na udržení tělesné teploty. Pokud si nejste jistí, jestli svému zvířeti dáváte správné krmivo ve správném množství, poraďte se s veterinářem nebo s pracovníky veterinární praxe.

Závěr

Změny klimatu a charakteru ročních období už nějakou dobu probíhají. Na tom nic nezměníme. Co změnit můžeme, je náš přístup k nim. Musíme spojit síly v boji proti dopadům klimatických změn a pomoci našim zvířatům přizpůsobit se novým výzvám.

Celková pohoda našich domácích mazlíčků se v důsledku globálního oteplování snižuje. Nejlépe naše zvířata ochráníme, budeme-li mít k dispozici kvalitní informace. Majitelé zvířat si musí být vědomi rizik, spojených se změnami charakteru ročních období. Musí také vědět, jak tyto hrozby eliminovat, a pokud už to není možné, jak co nejvíce zmírnit jejich negativní dopad.

Vliv klimatických změn na chování našich zvířat je naštěstí možné omezit pomocí jednoduchých úprav jejich denního režimu. Pokud si nejste jistí, jak svého domácího mazlíčka chránit před riziky spojenými se změnami charakteru ročních období, poraďte se s veterinářem nebo s odborníkem na chování zvířat.