Osvojení si psa - Rady na prvních 30 dnů před a po osvojení

V životě osvojeného psa jsou první týdny strávené s novým páničkem nejdůležitější, neboť mají obrovský vliv jak na jeho další život, tak i na život rodiny, které si ho osvojuje. Na přijetí psa, který se má stát novým členem rodiny, je dobré se připravit s předstihem, proto Vám chceme poskytnout několik praktických rad, jak to udělat.

 

Před osvojením
Naplánujme si, kde se bude nacházet trvalé místo na pelech pro psa. V prvních dnech může dojít k „nehodám“, proto si zvolme místo, které se dá relativně lehce uklidit, ale současně, aby zajistilo psu pocit bezpečí a klidu, kde si může pes zvykat na nový domov a hrát si se svými hračkami.

Bezpečnost je potřeba zajistit nejen psu, ale rovněž i celé rodině, proto je dobré uklidit cenné předměty, na nichž nám záleží, mimo dosah psa. Veškeré chemické prostředky, čisticí prostředky, léky atd. by měly být uzavřené a pro psa nepřístupné, stejně jako pokojové rostliny (některé z nich mohou být jedovaté).

Výchovu psa začněme již od prvního dne po příchodu mazlíčka do našeho domu. V rámci rodiny je potřeba již dříve prodiskutovat, jakým způsobem bude pes vychováván. Je velice důležité, aby v této otázce existovala jednoznačná shoda (např. v otázce povelů vydávaných psovi: „sedni”, „lehni”, „k noze”, atp.). Je to důležité proto, že pes přesně chápe naše povely pouze tehdy, když jsou opakovaně dávány stejným způsobem a za stejných okolností.

Na obojek mazlíčka upevněme „vizitku” se základními údaji obsahující jméno psa a kontakt na majitele psa, umožňujícími nalezení psa v případě, pokud by utekl příliš daleko od svého domova. Je to užitečné i v případě, když má pes čip se svým identifikačním číslem, neboť čtečku takovýchto čipů vlastní pouze veterináři, útulky nebo městští strážníci. Náš ztracený mazlíček nalezený naším sousedem nalezne svůj domov rychleji, pokud bude mít na obojku napsáno telefonní číslo svého pána.

 

První dny
Po příchodu psa do domácnosti je nutno připravit místo, kde musí vykonávat své fyziologické potřeby. Nejlepší je jednorázová savá podložka. Pes nejčastěji močí a dělá hromádku po jídle a po spaní. V této době je potřeba ho zavést na zvolené místo, a když vykoná potřebu tam, kde chceme, je nutné ho odměnit pamlskem nebo pohlazením.
Aby adaptace do nového prostředí probíhala v klidu a bez stresu, doporučuje se, aby se návštěvy příbuzných a známých, kteří jsou zvědaví a chtějí psa vidět, odložily na pozdější období. Pokud je v rodině malé dítě, dbejte zvýšené opatrnosti, když se bude přibližovat k psovi. Děti mohou vykonávat prudké pohyby, křičet, a to může psa vystresovat. Je nutné děti naučit, že se mají k psovi přibližovat pomalu, neškubat ho a netahat za uši nebo ocas. Později se pes naučí sám reagovat na chování dětí, ale dozor dospělých je vždy nezbytný. V prvních dnech nevybízejme psa k společným hrám, ale spíše mu zajistěme klid a pocit bezpečí.

Před odběrem psa musíme zjistit, na jaké krmivo je zvyklý a v prvních dnech je potřeba mu zajistit stravu zcela stejnou. Teprve po několika dnech ho můžeme postupně zvykat na jiný druh potravy.

 

První týdny
Skutečná osobnost našeho psa se projeví teprve až po několika týdnech. Proto trpělivost s ním v počátečním období má klíčový význam. Již od samého počátku je nutné vůči němu postupovat důsledně tak, aby pes neměl pochybnosti o tom, že právě my určujeme podmínky (např. co může dělat, kam může jít, atp.). Nevyžaduje to jeho kárání, křičení na něj a v žádném případě jeho fyzické trestání. Důsledné zakazování a povolování toho, co považujeme za nutné, bude úplně stačit. Například, pokud nechceme, aby náš pes spal na pohovce, pak mu nesmíme povolovat, aby na ni skákal. Příprava, udržování a dodržování denního pořádku a doby pro krmení a procházky jsou velice důležité, neboť zvyšuje pocit bezpečnosti psa a ulehčuje jeho další učení.
Socializace našeho mazlíčka, časté procházky do míst, kde přichází do styku s jinými psy (např. v městech na veřejných místech určených pro volný pohyb psů) může začít teprve tehdy, až náš pejsek absolvoval všechna potřebná ochranná očkování. Záležitosti týkající se očkování je nutno projednat s veterinářem.

 

První návštěva u veterináře
Pokud zdravotní stav našeho čtyřnohého přítele nevyžaduje žádný zásah, pak je ho dobré ponechat několik dnů doma v klidu a k lékaři se s ním vydat až tehdy, když se pes již doma aklimatizoval. Samozřejmě, pokud jsme si domů přivedli nemocného psa nebo psa z těžkých podmínek, je obvykle okamžitá návštěva veterináře nutná.
Během první návštěvy veterinář důkladně psa vyšetří, vyhodnotí jeho zdravotní stav, aplikuje mu pod kůži čip s registračním číslem a projedná s námi otázku preventivního očkování. Nezapomeňme se rovněž veterináře zeptat na otázky ochrany před vnějšími parazity (blechy, komáři, klíšťata) i vnitřními parazity (střevní červi - tasemnice a škrkavky), postupujme v souladu s doporučením veterináře, která se týkají této problematiky! První odčervení psa by mělo proběhnout ve věku 3-5 týdnů.
První očkování, které obsahuje několik antigenů, by štěňata měla obdržet obvykle ve věku 6-8 týdnů. Veterinář rovněž rozhodne, kdy je nutno absolvovat zákonem stanovené povinné očkování proti vzteklině. Očkovací program štěňat je zpravidla ukončen ve věku cca 4-5 měsíců, a od této chvíle se náš mazlíček stává odolným proti nejnebezpečnějším nákazám a měl by být zbaven vnitřních parazitů.

 

Očkovací program jako záruka zdraví
Pravidelné očkování psů je důležité z mnoha hledisek. Zaprvé, doslova jediným vpichem jehly můžeme zachránit našemu psu život. Zadruhé, případná léčba nemocného psa může být spojena se značnými výdaji, utrpením a stresem pro psa i jeho majitele.
Optimální očkovací program pro našeho psa sestaví váš veterinář. Existuje již program očkování poskytující záruky, že v případě, kdyby i přes očkování náš pes onemocněl některou z nemocí, proti které mělo očkování psa ochraňovat, se výrobce vakcíny zavazuje uhradit náklady spojené s léčbou psa.