Endoparazité psů a koček, kteří jsou nebezpeční i pro lidi

Endoparazité psů a koček jsou nebezpeční nejen pro Vaše zvíře, ale I pro Vás. Přítomnost parazitů u zvířete může prokázat pouze veterinární vyšetření.

 

Psi a kočky mohou hostit mnoho parazitů. Jednou skupinou jsou tzv. ektoparazité, žijící na povrchu těla, jako např. blechy, klíšťata či roztoči způsobující svrab. Jedná se o parazity dobře viditelné pouhým okem na kůži a srsti zvířete.

Druhou velkou skupinu tvoří vnitřní parazité (tzv. endoparazité), kteří se nacházejí primárně v gastrointestinálním traktu a jejich larvální formy, které v závislosti na druhu a vývojovém cyklu parazita, můžeme nalézt také ve vnitřních orgánech, především v játrech, plicích, ledvinách a svalech. Parazité jsou obzvláště nebezpeční pro mláďata. Dospělá zvířata jsou vůči nim mnohem odolnější, ale s věkem se schopnosti imunitního systému oslabují, takže pravděpodobnost nakažení u starších zvířat opět roste.

Přítomnost parazitů se může projevovat únavou, ztrátou chuti k jídlu nebo ztrátou hmotnosti při normální nebo dokonce zvýšené chuti k jídlu a průjmem. Pravidelné odčervování sice může těmto problémům účinně předcházet, ale přesto doporučujeme, aby bylo zvíře minimálně jednou za rok vyšetřeno u veterináře.

Ochrana proti endoparazitům je však důležitá nejen pro ochranu zdraví vašeho domácího mazlíčka, ale také pro ochranu Vašeho zdraví. Mnoho druhů vnitřních parazitů je přenosných na člověka, jedná se o tzv. zoonotické infekce.

Nejčastější endoparazité


Oblí červi - škrkavky
Nejdůležitějším druhem nematod je parazit Toxocara canis (škrkavka psí) nebo Toxocara cati (škrkavka kočičí), který měří 6-8 centimetrů. K nakažení zvířete často dochází již v děloze matky nebo sáním mateřského mléka. Zdrojem infekce mohou být také výkaly matky a sourozenců. Tento parazit může u štěňat způsobit i smrtelnou pneumonii. Přítomnost škrkavek se ve věku 2-3 týdnů projevuje postižením zažívacího traktu, ale mohou být pozorovány také neurologické příznaky vyvolané působením toxinů produkovaných parazity. Dospělí psi jsou odolnější. Škrkavky jsou nebezpečné také pro člověka. Nakazit se můžeme při mazlení se zvířaty. Onemocnění je obzvláště nebezpečné pro malé děti, u kterých může dojít k průniku larev škrkavek do mozku nebo do oka.

Ploší červi - tasemnice
Tasemnice cizopasí v tenkém střevě psů a pro svůj vývoj obvykle potřebují mezihostitele. Těmi jsou blechy, které pozřou proglottidy (vajíčka), která se do prostředí dostala stolicí psa nebo v důsledku toho, že pes kvůli svědění "sáňkuje" po podlaze. V blechách se vyvíjí infekční larvy tasemnic. Ohrožení jsou zvláště psi žijící na venkově, protože se častěji dostávají do kontaktu s infikovanými hlodavci, ovcemi nebo divokými zvířaty. I tasemnicemi se můžeme infikovat při mazlení se zvířaty. Tito parazité jsou zvláště nebezpeční pro malé děti, u kterých mohou způsobit gastrointestinální problémy a mírné neurologické příznaky v důsledku absorpce toxinů produkovaných červy. Z pohledu veřejného zdraví je nejdůležitějším druhem tasemnice Echinococcus granulosus, který tvoří cysty v játrech a plicích lidí. Psi se infikují primárně konzumací syrových vepřových jater, a proto bychom se měli vyvarovat krmení psa syrovým masem. U koček tasemnice nevyvolávají žádné a nebo jen mírné klinické příznaky.

Prevence je nejúčinnější ochranou
Odčervování štěňat nebo koťat musí být zahájeno ve věku 2 týdnů a slouží k léčebným i preventivním účelům. Následně se musí opakovat každé dva týdny. Od třetího do šestého měsíce věku odčervujte 1x za měsíc. Poté by měly být podávány odčervovací přípravky ideálně každé 3 měsíce. Pravidelné odčervování je nutné i u dospělých zvířat. Vybrat si můžete z mnoha různých přípravků a aplikačních forem , jako jsou pasta, tableta nebo spot-on . O tom, který způsob odčervení bude pro Vaše zvíře nejvhodnější se poraďte se svým veterinářem.

značky: pies